UPOZORNĚNÍ - pokud ještě nějakej růžovej grázl napíše reklamu pod článek který pojednává o něčem jiném než o malých růžových grázlech a zvlášť pokud to bude článek o smrti někoho, pak se naštvu a zaspamuju mu celý růžovoučký blogísek, to přísahám!!!
Pro reklamy je určena tato místnost - klikněte sem!!

Srpen 2009

14.kapitola- Kde je Margareta?

8. srpna 2009 v 10:39 | Bels Revenge |  moje knížka

Kde je Margareta?? 14.kapitola Kaštanu Smrti otevírá své tajemství...




gothic music díl I.

7. srpna 2009 v 19:04 | Bels Revenge |  moje články o gothic stylu
Rozhodla jsem se psát články o gothické muzice, abych mnohé z vás vyvedla z omylu xD

Takže prvním dílem mích článků o gothic muzice bude DARKWAVE!

Torr- česká(!!!) black/thrash metalová skupina - klip

7. srpna 2009 v 17:54 | Bels Revenge |  Torr
Ó ano, Bels zase jednou brouzdala netem (youtube a doporučené klipy xD) a narazila na skupinu Torr. Byl tam klip Kladivo na čarodějnice, který vám sem nyní dávám ... no na to že je to česká skupina, tak zpívají slušně nemyslíte??


upíři obecně-můj článek

7. srpna 2009 v 16:00 | Bels Revenge |  upíři
Upíři. Bájná stvoření, nebo realita? Upír, jakožto postava z pohádek a mýtů si získala srdce nejednoho člověka. Vždyť kdo by nechtěl bý krásný, žít věčně a pít krev? Mít lepší zrak, sluch, uběhnou sto klometrů do dvou minut. Nechápete o čem mluvím? Zkusíme to objasnit v tomto jednoduchém článku...předem upozorňuji-kopírjte pouze SE ZDROJEM :o) a teď na věc...

gothic - rozcestník

7. srpna 2009 v 13:54 | Bels Revenge |  gothic

aneb Bels píše....


aneb Bels hledá na google.cz i na ostatních blocích (UPOZORNĚNÍ: nečekejte krvavé Dark art obrázky an žiletky...to není gothic!!)


aneb co Bels zaujalo

13. kapitola - Smrt má krev na rukou

7. srpna 2009 v 9:00 | Bels Revenge |  moje knížka
Přežije Míša útok lovce?? To vše a mnohem více ve třinácté kapitole Kaštanu Smrti

oznámení

6. srpna 2009 v 14:36 | Bels Revenge...jak jinak :o) |  já a moje výmysly
Ještě během tohoto a příštího týdne zmizí z blogu všechny články, které jsem nepsala vlastní rukou a budou nahrazeny mími vlastními. Již dnes zmizela rubrika magie, byla totiž celá zkopírovaná a já bych chtěla psát o tom, s čím mám zkušenosti. Rubrika bude nahrazena během zítřka :o) Proto omluvte postupný úbytek starých článků, ale myslím, že přivítáte, když články budou čistě mé (tím se vyhnu i tomu, že bych na blogu měla něco, co není pravda...jako například starý článek o gothic co psala Judithka, ten jsem vymazala hned, co jse o tom zjistila něco víc)...Takže mějte strpení a věřím, že se vám nová "podoba" blogu bude líbit. Blog také bude osobitější.
Zdraví vás Bels Revenge

Finsko - pár informací... I.díl

6. srpna 2009 v 11:54 | Bels Revenge |  Finsko
Dám vám to sem v bodech, aby jste to měli přehlednější ;o)

-leží na Skandinávském poloostrově spolu se Švédskem a Norskem
-sedmá největší země na světě (338145 km2)
-má jenom 5 miliónů obyvatel
-hlavní město=Helsinky (tam žije 1 milion obyvatel)
-bývá označováno jako země ticha, tisíce jezer a ostrovů
-1/3 Finska leží za severním polárním kruhem
-úředním jazykem je Finština, domluvíte se i rusky a anglicky
-obyvatelé jsou velmi milí a klidní. Všude platí neformální tykání.....

To by stačilo
...v příštím díle se podíváme do historie

Zdraví Bels Revenge


zdroj obrázku a některých informací zde

Stoupenci Jehovovi :o!

6. srpna 2009 v 11:41 | Bels Revenge |  blbinky/zajímavosti

Předevčírem mě doma poctili návštěvou Stoupenci Jehovovi. Přišli dvě ženy asi stejně staré jako moje mamka a chtěli si povídat o Bohu a o SJ (nechce se mi to vypisovat, budu to používat jako zkratku v celém článku...). Jejich první otázka byla: "Věříte v Boha?" Zamyslela jsem se, jak podám svou odpověď, aby mě nezahrnuli jejich dalšími otázkami. "Jsem pohanka." Řekla jsem prostě. Ta paní se taky zamyslela, očividně mě nechtěla hned urazit, ale její obličej nesl známky odporu. "No je to taky náboženství" řekla pak. A takhle to šlo dál. Měli jsme s ní úplně jiné názory co se týče víry, ale ani jedna se nechtěla vzdát. Když se schylovalo skoro k hádce (ona mě mermomoci chtěla přesvědčit, že moje náboženství je špatné a to její nejepší na světě...), řekla jsem že nemám zapotřebí se hádat. A se slovy, že mě tady nechá časopis, odešla.
Nechali mě jak jinak než Strážnou věž. Byla jsem tak trochu zvědavá, ještě nikdy jsem ji v ruce nedržela, na ulici je od sebe odhánim :o) Rozhodla jsem se tedy, že sem napíšu s čím tam nesouhlasím.

První kapitola je "Kde hledat praktické rady?" ... celá kapitola je prakticky o tom, že místo psychologických přírůček, kterých je mnoho, se máme obracet na faráře. S tím rozhodně nesouhlasím, protože si nedovedu představit, co by mě farář dával za rady XD

Druhá kapitola se jmenuje "Proč je bible praktická?" a jenom tím že končí větou "Nikde jinde tedy nemůžeme najít lepší rady, než u našeho Stvořitele." mě odradila od toho číst dál. Proč je tam slovo "nemůžeme"? Vždyť je to ubohý. Každý ať si hledá rady kde chce a neříká, kde je má hledat někdo jiný....

Další kapitoly jsou v celku nezajímavé, zaujala mě kapitola "Vedou všechna náboženství k stejnému Bohu?" . Naštěstí se nijak netýká mého náboženství, ale úplně tam zavrhli hinduisty, buddhisty, Islám a dokonce i některé křesťanství...nechápu proč zavrhujou protestanty, vždyť věří na stejného Boha a dokonce se k němu i stejně modlí. Akorát možná nejsou tak blbí jako oni a nepovažujou se za jeho otroky, služebníky a kdo ví co ještě. Tato kapitola přímo nabádá k tomu, aby se všichni stali SJ, protože je to jediná správná cesta :o!

A poslední kapitola která mě nějak zaujala je "jsou těžkosti v životě trestem od Boha?" ... to byla poslední kapka. říkají, že ten, kdo má nějaký problém, tomu nemáme pomáhat, protože Bůh mu pomůže a podobně. Prostě i kdyby měl problém někdo z SJ, tak mu nepomohou...no a hlavně že hlásají lásku. To je mi teda povedená láska!!

Strážnou věž jsem po dopsání článku hodila na dno skříně a jenom co se bude topit, poletí do kamen. SJ nedělají to, co hlásají a to se mi nelíbí. Oni hlásají lásku a "nikomu nikdy neublížíš" a sami by chtěli ubližovat a jejich "láska" je ozubená koule, která vás jednou ranou zabije (jak trefné :o) ) ...takže až mě bude zase někdo chtít dát Strážnou věž, děkuju nechci

Zdraví Bels Revenge

12.kapitola - Nečekaná komplikace...

6. srpna 2009 v 9:00 | Bels Revenge |  moje knížka
Jaké nečekané události přinese boj s lovci?? To vše a mnohem více v 12.kapitole Kaštanu Smrti



ghotyc aneb nová subkultura je na světě xD

5. srpna 2009 v 23:08 | Bels Revenge |  moje články o gothic stylu


Vždycky když narazím na nějaké ****** které na blogu zobrazují ty krvavé obrázky pod názvem ghotic, mám sto chutí rozmlátit monitor, nebo alespoň si to s těmi autorkami vyříkat... pak mě ale napadla jedna úžasná věc (asi se budete divit mé naivitě, nebo se mi posmívat, že to napadlo tisíce gothiců přede mnou...ale stejně to sem napíšu). Oni ani nemluví o gothice. Oni si vymýšlejí svoji vlastní subkulturu. Podle toho co jsem četla má ta subkultura velice zvláštní pravidla, nechápu tedy, proč si dali název podobný slovu gothic, ale budiž, je to jejich věc. Napíšu vám sem pár pravidel, kterými se jako GHOTYC musíte řídit...(nevím co se stane pokud ne, asi přijde Satan, kterého jeden z GHOTYCŮ zavolá...)

1. Musíte se řezat. Ve vašem pokojíku musí být krvavé skvrny, černé zdi a sada žiletek.
2. za každých okolností musíte myslet na sebevraždu nebo smrt. Nejlépe aby byl váš celoživotní sen podřezat se ve vaně a ještě za pomoci jiného GHOTYCA nafotit krásné GHOTYCKÉ fotešky...
3. Nikdy, opakuji NIKDY se nesmíte smát a když už tak jenom na srazu GHOTYC...smání se jinde je nepřípustné!
4. Snažte se vypadat co nejvíc zle! Lidi musejí uskakovat stranou když vás viděj. Nejlépe si koupit červené kontaktní čočky!
5.Poslouchejte death nebo black metal...něco jiného je nepřípustné, není to dostatečně zlé...(Chudák Dani, přivlastnili si ho GHOTYC pozn.aut.)
6.Vzývejte Satana, noste obrácené pentagramy a považujte se za satanisty. Nejlépe satanisty ještě před LaVeyovým učením...ty jsou víc "ívl"
7.Každou noc strávíte na hřbitově. Kdo v noci nechodí na hřbitov, není dostatečně zlej pro to aby byl GHOTYC...
8.Když budete v noci na hřbitově a ve dne nebudete spát, budete mít nádherně bílou pleť a kruhy pod očima. Vypadat jako zombie je GHOTYC (chudáci zombíci pozn.aut.)
9. vytvořte si blog, kde budete zveřejňovat super "ívl" krvavý obrázky, nejlíp ještě obrázky jak se řežete vy sami, nebo se chlubit se svými jizvami na zápěstí...
10. za žádných okolností neposlouchejte gothic rock, darkwave nebo dead rock, to poslouchají ti, co nás buzerujou za naše super "ívl" obrázky !!!!

A jako bonus pro Vás (to zní jako teleshoping, co?? ) pro vás mám 5 bodů, proč bych já (ani žádný normální gothic) nemohl být GHOTYCEM.
1. sebepoškozovnání bolí a z černejch zdí v pokoji jde málo světla
2. já se ráda směju
3. z těch hnusnejch krvavejch fotek se mi občas dělá zle...
4. v noci jsou hřbitovy v mém okolí zavřený a já nerada šplhám po zdech, nevím, jak to vysvětlovat policii.
5.mám ráda gothic a nechtěla bych se učit a přeučovat psaní slova gothic na GHOTYC

Tak co, jakej styl vám víc vyhovuje? ;)

sebepoškozování a gothic-můj článek

5. srpna 2009 v 13:55 | Bels Revenge |  moje články o gothic stylu
I když se tato tématika velice, velice často objevuje na ledajakých pořádných stránkách, přesto některé ***** rády dávají na svoje blogy krvavé obrázky s názvy "ghotic pictures", některé vzdělanější napíšou alespoň "gothic pictures" ale nevím, co je lepší, protože pokud někdo zakládá novou subkulturu ghotic, měl by si to tak i pojmenovávat
Takže jednou a provždy (to provždy je spíš sen, než informace) ...
Ke gothic stylu patří sebepoškozování asi stejně jako ke stylu etno, hip-hop nebo tak...Nepatří! To, že se někteří gothici sebepoškozují je jejich věc, rozhodně to ale nedělají v rámci stylu, nebo proto, že jsou goths, ale proto, že mají nějaký problém a nenaleznou jiné řešení. Stejně tak se ale může řezat každý hoper nebo technař! Gothic rozhodně není krvavý styl, kde se každej musí chlubit jizvama na rukách. Kdo se chlubí jizvama a prohašuje se za gothic, není gothic, nýbrž pozér nebo ghotic (ano, už jsem tady psala o nové subkultuře, se kterou však gothic styl nemá nic společného). Ohledně těch krvavých obrázků. Rozhodně to nejsou gothic pictures, ale Dark art (nejsem si jistá s velkým D v tomto slově tak omluvte možnou chybu..). Dokonce i padlí andělé jsou Dark art... (některé fotky andílků se mi líbí, ale rozhodně bych je nepovažovala za gothic pictures) .... takže jednou a provždy! Krvavé fotky, jizvy na zápěstí, mrtvé holky ve vaně a podobně rozhodně nejsou gothic a nemají se stylem nic společného. Nevím, kdo může vůbec považovat holku s žiletkou v puse za gothic, když žiletky patří spíš k emo stylu. Snad to tam dali nějaké pozérky, které si mysleli, že díky žiletkám budou víc drsné a zlé. Ale dělají si tím jenom ostudu. Zamyslete se nad tím, milé dámy.
Zdraví Bels Revenge...(kopírujte se zdrojem)

11. kapitola - Láska nebo zatracení?

5. srpna 2009 v 13:22 | Bels Revenge |  moje knížka
11.kapitola


Svítalo a tak jsme museli někam upíří armádu uložit. Rozhodli jsme se, že budou spát na pokojích po pěti, všichni dostali instrukce k zabezpečení pokojů. Ženu s dítětem, které teď nikdo neřekl jinak než Regie, poslali až nahoru spolu s upírem, který ji hlídal. I já jsem šla spát. Zítra nás čekal krutý boj.

Hned po probuzení, které nebylo nikterak příjemné, protože už snad v osm hodin mě budila Margareta, že mě shání Georgeus, jsem nevyspalá musela do přízemí. Georgeus se tam skláněj nad jednoduchým plánkem města. "Míšo, jsem rád že sis přivstala" usmál se provokativně Georgeus a Filipeus dostal snad záchvat smíchu, " rozhodli jsme se že naši armádu rozdělíme na tři oddíly. Prvnímu bude velet Filipeus, ti půjdou do boje první a také jsou odsouzeni k záhubě, ale pobijí nejvíce lovců. Druhou povedu já, budeme útočit z vršků budov co budou kolem. A třetí povedeš ty a Margareta. Rozhodli jsme se, že ji nenecháme bojovat. Daniel bude s tebou ve trojce pokud tě to zajímá. Vy půjdete až skoro ke konci a budete vyhlazovat ty, co zbyli. Je to jasné?" Georgeus se na mě přísně podíval. "Samozřejmě." Podal mi mapku města s vyznačenou čarou a řekl, že si mám sestavit armádu patnácti upírů podle svého uvážení. Ať ale počítám s tím, že z ní nejvíc upírů přežije a také že ty nejsilnější si bere Filipeus.

Procházela jsem před nastoupenou armádou. Bylo to těžké. Připadala jsem si, že se na mě koukají jako na bohyni. Bohyni, která může všechno změnit. Bohyni spásy, u které přežijí. Jak jsem procházela, okamžitě jsem věděla, koho si vezmu. Toho jednoho člověka, ten byl naprosto jasný. "Danieli, budeš se mnou. Margareta taky. Margareta nebude bojovat. Budete ji poslouchat, jako mě." Několika upírům se to zjevně příčilo, zatvářili se ublíženě. "Nelíbí se vám snad něco?" zakřičel Georgeus a všichni zmlkli a tvářili se obyčejně. Procházela jsem řadami upírů. Postupně u mě přibývalo žen, dětí a ostatních mladých. Když jsem napočítala patnáct, skončila jsem. Na mé straně vypukl obrovský jásot, ostatní se tak suprově netvářili.

"Počkat!" křikla jsem na bratra "a co ti lidé na ulici?" "V noci na ulici moc lidí není. A když už, utečou." Nevěřila jsem ale nemohla jsem nic dělat. Musela jsem být silná. Musela jsem být správnou upírkou. V deset hodin večer byl Filipeus se svou jednotkou mužů připraven k útoku. Dveře hotelu se otevřeli a od té doby už jsem ho neviděla. Jenom z venku se občas ozval výkřik. "Myslíš, že to zvládne?" zeptala jsem se Georgeuse v obavě o svého mladšího bratra, nasazeného do boje. "Neboj se, Filipeus určitě přežije. Za deset minut se vrátí a vyrazíme my. "Za jak dlouho máme jít my?" "Počkejte dvacet minut. Za dvacet minut od nás přichází ten správný čas."

Čas najednou plynul strašně rychle. Jen co se vrátil Filipeus, bez jediného škrábnutí, ale také bez jediného zbylého upíra, vyděsilo mě to natolik, že jsem se chytla s Margaretou a Danielem za ruce. "Jestli to přežijeme, nic nás nerozdělí. Nic." Nevím čím to bylo. Jestli tou náladou, kdy nikdo neví, jestli se ještě někdy uvidíme, nebo tím, že mě byl už od začátku sympatický, vzala jsem Daniela za ruce a políbila ho. Ten polibek byl plný vášně a zároveň strachu, který se jím ještě ztrojnásobil. "Danieli, nechci tě ztratit." "Já tebe taky ne, Míšo." "Hele vy hrdličky, přichází čas boje." Ozval se Filipeus a společně s Margaretou jsme vedli armádu do boje. "Drž se Danieli." Řekla jsem a znovu ho políbila...

500 lidí na mém blogu!!

4. srpna 2009 v 22:13 | Bels Revenge |  já a moje výmysly
Blog jsem založila na konci června 09 a to že tady bylo už 500 lidí je pro mě vynikající zpráva...takže jenom tak dál a všem vám mocinky moc děkuju!!!

10. kapitola - Hotelová Mánie

4. srpna 2009 v 11:33 | Bels Revenge |  moje knížka
10.kapitola


Rozdělili jsme se. Já dostala za úkol 1. patro, Margareta a Filipeus 2. patro, Daniel a Georgeus přízemí. Měli jsme domluvené, že ihned co stvořím prvního upíra, bude on tvořit za mě, prý abych nepančala svojí krví. Pokud se ve mně za dosavadní dobu zabíjení hnulo svědomí, tak teď. Ty lidi si sem přijeli na dovolenou, na krásné prázdniny a já právě stojím v 1. patře s úmyslem jim všem vzít život. S úmyslem jim vzít vzpomínky, rozdělit rodiny a poslat je na smrt k lovcům. Byla jsem tak nešťastná, ale přesto jsem to musela udělat, pokud jsme chtěli vyhrát nad lovci. Nad těmi zpropadenými, nenávistí naplněnými lidmi, kteří nevědí co je to upíří život a přijeli nás zabít. Přijeli si moji hlavu vystavit do jejich přehlídky triumfů. Co jsem ale jiného mohla dělat, než si utvořit armádu? Jiné řešení prostě nepřicházelo v úvahu. Opatrně jsem přistoupila k prvním dveřím a zaklepala: "Hotelová služba!"

"Moment prosím" ozvalo se. Za necelé dvě minutky se ve dveřích objevil mladý muž. Neváhala jsem. Skočila jsem po něm a na zemi ho podržela pod krkem. "Vyber si. Zemři nebo se staň upírem." "Cože? Já..já nevím. To nejde. Nechci umřít. Nechci! Upírem." Jak se mi ulevilo, když to muž řekl. Zanedlouho už byl vedle mě novorozený upír, který dychtil po krvi a tak nám nezbylo nic jiného než jít do dalšího pokoje. Tentokrát jsem proměny nechala na něm. Když jsme stáli na konci chodby, před sebou jsme měli poslední dveře, za mnou stálo nejméně dvacet upírů. Nikdo, nikdo nechtěl umřít. Všichni se raději poddali. Zaklepala jsem. "Hotelová služba!"

Ve dveřích se objevila mladá žena, jakmile však viděla mě a za mnou dvacet upírů s červenýma očima, pokusila se utéct. Za ní okamžitě vyběhl ten, kterého jsem přeměnila já a za chvilinku ji přivedl zpět ke mně. Já opět, jako kolovrátek zopakovala: "Vyber si, zemřeš, nebo se staň upírem." "Nedělejte to, prosím. V zadu mě spí dvouměsíční dítě. Ono potřebuje matku." Zarazila jsem se. Přece nevezmu matku malému miminku. Malému dítěti, které se ani samo nenakrmí, natož aby přežilo v tom světě plném nenávisti. "Vem dítě, půjdeš s námi. Nezabijeme tě, než ale porazíme lovce, budeš pod přísným dohledem, aby jsi neutekla a něco neprozradila." "Děkuji, budu vám moc vděčná. To dítě by nepřežilo." "Já vím" pošeptala jsem spíš sama pro sebe a pokynula jednomu z upírů, aby ženu doprovázel. Pak jsme s ostatními šli do přízemí, kde už čekali Georgeus s Danielem a za nimi asi stejně upírů jako jsem vedla já. "Žádné problémy?" zeptal se mě. Já jsem nemohla dělat nic jiného, než ukázat na matku a dítě. "Nemohla jsem..." "Chápu tě. Jsi si ale vědoma, že po skončení bitvy ji stejně nemůžeme nechat..." "Jsem." Ale tak jistá jsem si nebyla. Musela jsem něco vymyslet. Musela jsem tu nebohou matku a dítě zachránit. Nejsem správná upírka. To se časem změní. Ale nyní ne.

Po schodech přišla Margareta a Filipeus a dalších deset upírů. "tak jo vy všichni. Byli jste stvořeni z jednoho prostého důvodu. Aby jste ochránili mě, Georgeuse a Michaelu. Je to vaše povinnost, předpokládám, že každý toto ví. Tu matku s dítětem budeš hlídat ty. Při sebemenším pokusu o útěk ji přeměň, dítěte se zbavíme později. Nezabijeme ho,někomu ho dáme, nebo ho někdo z přeživších vychová." Matka se s hrůzou podívala po nás všech. Asi si neuměla představit, že by tak krvelačné stvoření jako upír mohl vychovávat její dítě. Po pravdě řečeno, já si to radši ani nepředstavovala. Už jenom to, že jí v žilách proudí čerstvá, teplá krev a je mezi náma v jedné místnoti, ve mně probouzelo chuť po její krvi. Chuť zabíjet.

"Předpokládám že všichni víte, jak se zabíjejí upíři." Vyzýval na druhém konci města k boji lovce starý muž. "Stačí jedna rána kůlem do srdce. Jedna ranka a upír je váš. S mrtvolama si dělejte co chcete." Osmdesát lovců dychtících po zabíjení zároveň přikývlo....

Nový vzhled

4. srpna 2009 v 11:30 | Bels Revenge |  já a moje výmysly
Tak tu máme nový vzhled...

Doufám že se vám líbí, pracovala jsem na něm hodinu, takže jestli ne, nebudu měnit

No ... pište do komentářů xD


co je gothic?? - pokus o můj článek

4. srpna 2009 v 0:09 | Bels Revenge |  moje články o gothic stylu
Gothic.. to je subkultura lidí, které spojuje především hudba. Poslouchá se gothic rock (The Sisters of Mercy ...), death rock (All Gone Dead ...) a darkwave (Otto dix ...) ... pokud máte něco co jsem zapoměla, napište ;)

Ve druhé řadě je spojuje oblečení. Nosí se černé věci (poslední dobou i bílé a červené). Ovšem to není podmínkou. Osobně si ale myslím, že je potom mnohem snažší najít sobě podobné...protože gothica, který nosí rifle a růžové tričko špatně poznáte od ostatní společnosti...

Trocha historie - gothic styl vznikl někdy na začárku 80. let z punkové subkultury. Punkeři se snažili všemožně odlišovat od společnosti a každému, kdo se chtěl zapojit a být "jiný" dával punk tu možnost. Ovšem punk sám o sobě byl dost morbidní a přiznejte si to, punk hraje pořád stejně a jednoduše. Není se tedy čemu divit, že to mnohé omrzelo. Punk už jim nedával tu "svobodu" a tak si založili nový styl - gothic. Vůči punkerům se začali vymezovat černým oblečením a bílím makeupem. Jejich hudba byla už od začátku jiná. Byla plná smutku, bolesti a hlavně byla melodická, čímž se výrazně lišila od morbidních textů punku.
Aby jsme pátrali po historii názvu, museli by jsme hluboko do historie. Každý z nás zná určitě období gotiky. Podívejte se na oblečení z gotiky a oblečení goths. Vydíte podobu? A co teprve toto. Slovo gotika je odvozeno od Góttů, v překladu to znamená barbarský. Gotika byla plná básní s temnými texty a tématiky smrti. Ano, už tam se vzal název gothic. Gothici z 80. let možná tedy čerpali z tohoto, možná také z Gothic Novel (strašidelný příběh).

Většinu goths fascinuje středověk, ostatně celkově dějiny. Spojuje je záliba v tajemnu, nemají rádi zařazování mezi ostatní společnost.

Takže abych to shrnula- gothic je hlavně hudební subkultura, přesto však lidi v ní spojuje záliba v tajemnu, černé barvě a taky záliba v tom být odlišní od společnosti...

jakékoliv námitky proti článku ráda uvítám a vzhledem k tomu že je to můj první článek ohledně gothic tak to i opravím ;)

A rozhodně neopravuju chyby tipu tvrdé/měkké i,y protože jsou prázdniny xD

9.kapitola- bratři

3. srpna 2009 v 22:21 | Bels Revenge |  moje knížka
9.kapitola


Když jsem se další večer probudila, začala jsem si ještě intensivněji uvědomovat co se vlastně venku děje. Jestliže je město opravdu plné lovců, jak se odsud dostaneme? V noci budou určitě velice ostražití a je jenom otázkou času, než zjistí, kde se ukrýváme. "Míšo?" ozvalo se nesměle. "Ano, Margareto?" "Jsou tu Filipeus a Georgeus. Chtějí s tebou mluvit."

Než jsem se stačila zeptat kdo to je Filipeus a kdo Georgeus, už vstoupili dovnitř. Dva chlapci, jeden byl vysoký, hubený a černovlasý, starší asi rok ode mně a na sobě měl dlouhý černý kabát. Druhý byl mladší než já, střední postavy a oblečený podobně jako druhý. "Ahoj. Ty jsi Míša." Řekl ten vyšší ale tak přesvědčivě, že i kdybych nebyla Míša, kývla bych. "Já jsem Georgeus, tvůj bratr." Koukala sem na něj s otevřenými ústy. Nejenže jsem byla Dcera Satanova, já měla i sourozence. Sourozence se kterými jsem se neviděla minimálně čtrnáct let. "Můj bratr? A tento," ukázala jsem na Filipeuse, "to je taky můj bratr?" "Ano. Máš ještě sestru, jmenuje se Peyn for Plexure, nemohla ale jít. Jsme tu abychom ti vyřídili pozdrav od otce a taky proto, abychom ti zajistili bezpečí na cestě k nám domů." "Domů...tím myslíš do hlubin temnoty? Jak se tam máme dostat?" "Pamatuješ si na ten Kaštan? Kaštan Smrti? Je to brána do našeho i tvého světa, do světa kde se budeš cítit bezpečně. Měla by ses setkat se svým otcem." Moment. To, že mám sourozence i otce chápu, ale jeden člověk mě přece jenom chybí. "A co moje matka?"

Oba bratři sebou při zmínce o matce škubli a nakonec Filipeus řekl: "Kdo jsou ti dva venku?" Snažil se to zamluvit. Ale já to z něj časem dostanu. A když ne, zeptám se otce. Kde se ve mně bere tolik odvahy? "Ta holka, to je Margareta. Je to moje kamarádka. Narazila jsem na ní při mém prvním lovu. A ten chlapec, to je Daniel. Náš sluha." "Pokud se nemýlím, vytvořila jsi je ty, že?" zeptal se Georgeus. "Ano, já." "Tím, že stvoříš nějakého upíra mu dáváš obrovskou poctu. Měla by jsi nechávat upíry stvořit Danielem, je to tvůj sluha a tvoření upírů je poddanská práce. Ty jsi něco jako princezna. Princezna temnot. Je to neobyčejná pocta, když tě upír potká. Pro lovce jsi triumf. Když už jsme u těch lovců, všiml jsem si, že jich je ve městě minimálně dvacet." "Ano, je. Nevíš, jak z toho ven?" "Jediné řešení, které mě napadá, je zabarikádovat hotel, přeměnit hosty a dát se do boje. Ty nezemřeš. Ztráty budou na opačné i naší straně, my ale budeme boj jenom řídit..."

Podle toho, co řekl Georgeus, jsme měli spoustu práce. Spoustu špinavé a ukřičené práce. Museli jsme ale všechnu tu práci zvládnout, jinak jsme všichni mrtví. "Margareto, Danieli, pojďte sem. Toto je Georgeus a Filipeus." Nemusela jsem je ale představovat. Za prvé, už je znali a za druhé, hned klekli na kolena. "To je v pořádku, bojujeme na jedné straně. Bude to boj krutý a předpokládám, že i vy budete nasazovat život. Jako Míšiným přátelům vám ale dávám na výběr. Pokud nechcete, můžete jít." Řekl Filipeus. Obdivovala jsem je, obdivovala jsem své bratry a už nyní jsem věděla, že bych pro ně udělala cokoliv. "Zůstávám..." řekla Margareta rozhodně a postavila se. "Já také" řekl Daniel a připojil se. "Výborně, takže začneme." Georgeus po boku se mnou a Filipeusem vykročil ze dveří na chodbu....


vzkazy, reklamy, atd... click

3. srpna 2009 v 14:33 | Bels Revenge |  vzkazy, reklamy
Tady můžete umístit svůj vzkaz pro mě, reklamu na svůj blog a nebo nápady na vylepšení tohoto blogu. Pište sem to, s čím nesouhlasíte, pište sem postřehy, pište sem zkrátka cokoliv...

No snad jenom dodatek:
ŽÁDOSTI O SB PIŠTE SEM!!!!!

Na vulgární komentáře ve vzkazníku nebude brán zřetel a okamžitě budou smazány, takže se snažte vyjadřovat se normálně, jako lidi a néé zvířátka, ju??

Zdraví vás Bels Revenge


















Co poslouchám: Karel Kryl, Michal David, Dáda Patrasová (pozůstatek nárazu do hlavy :D) a Kabáti.. pak ještě Dragonforce :)
Co sleduju: Bleach
Co čtu: Jiřina Olmrová a Bohuslav Blažek - Jací jsme a jací nejsme
Na co se těším: na prázdniny :)
Na co se netěším: vysvědčení..
Co mě nejvíc těší: rofl.. :D
seň pro tento týden: Kabát - Moderní děvče